ÚvodPrávní rámecZákon o trestní odpovědnosti

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob

Protože je toto právní předpis v našem právním systému zcela nový a trestní stíhání právnických osob teprve začíná, mám za to, že bychom mohli poukázat na trestní odpovědnost právnické osoby, uvést příkladmo několik deliktů, kterých se právnické osoby mohou dopustit a k tomu také uvést jaké sankce právnické osobě hrozí. 

Trestní odpovědnost právnické osoby  

Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak 

a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, 
b) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou v písmenu a),
c) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo 
d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (dále jen „zaměstnanec“) při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou v písmenech a) až c), jestliže jí ho lze přičítat podle odstavce 2.

Právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu uvedeného v § 7, jestliže byl spáchán: 
a) jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), nebo 
b) zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem výše uvedeným, k jednání došlo před vznikem právnické osoby, právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, je neplatný nebo neúčinný, nebo jednající fyzická osoba není za takový trestný čin trestně odpovědná.

Příklady možného trestního jednání právnické osoby:
  • podvod podle § 209 trestního zákoníku,
  • pojistný podvod podle § 210 trestního zákoníku,
  • úvěrový podvod podle § 211 trestního zákoníku,
  • dotační podvod podle § 212 trestního zákoníku,
  • podílnictví podle § 214 trestního zákoníku,
  • podílnictví z nedbalosti podle § 215 trestního zákoníku,
  • neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákoníku, 
  • opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat podle § 231 trestního zákoníku,
  • poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti podle § 232 trestního zákoníku,
  • zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku,
  • neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 trestního zákoníku,
  • nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení podle § 243 trestního zákoníku,
  • porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží podle § 244 trestního zákoníku,
  • zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákoníku,
  • sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 trestního zákoníku,
  • pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 trestního zákoníku,
  • poškozování finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku,
  • porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 trestního zákoníku.

Tresty, které hrozí právnické osobě za trestní jednání: 
  1. zrušení právnické osoby,
  2. propadnutí majetku, 
  3. peněžitý trest, 
  4. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, 
  5. zákaz činnosti, 
  6. zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, 
  7. zákaz přijímání dotací a subvencí, 
  8. uveřejnění rozsudku.