\

ÚvodPrávní rámecZákon o úpadku a způsobech jeho řešení

Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) č. 182/2006 Sb.

Zákon ve svém novelizovaném znění ukládá právnickým osobám, resp. osobám jednajícím jejich jménem (statutárním orgánům), řadu povinností. Nejvýznamnější z nich je povinnost uložená v § 4a, který v odst.1 stanoví, že pokud je společnost v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkurzu. Protože za společnost jedná její statutární orgán, stíhá tato povinnost členy představenstva, příp. jednatele. V případě, že ji nesplní, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která jim tím vznikne.

V případě úmyslného porušení navíc naplňují skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkurzu dle § 126 odst.2 trestního zákona, za který zákon umožňuje uložit trest odnětí svobody od šesti měsíců do tří let nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Další povinnosti ukládá zákon statutárnímu orgánu společnosti například v § 17 (povinnost předložit správci konkurzní podstaty seznam majetku společnosti, adresy dlužníků a věřitelů, obchodní knihy a potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení) nebo v části třetí, § 46 a násl., která se týká vyrovnání. Nesplnění povinností v této části uvedených nemá sice za následek přímou odpovědnost členů statutárních orgánů věřitelům společnosti, ale v konkrétním případě může vést k zastavení řízení o vyrovnání a odpovědnosti členů statutárních orgánů za škodu, která tím společnosti vznikne.